Kdo jsme a co děláme?

Vždy je dobré se představit. Dát o sobě vědět. Zároveň je v tom i výzva - mluvit o sobě. Říci, kdo jsem a jak se vidím. A jelikož nevěřím, že lze vědět, kam jdu bez toho, aniž bych také věděl odkud, tak je zde i zmínka o našem učiteli...

Libor – Kdo jsem? Sochař duší. Základem mojí práce je TČM (tradiční čínské medicína) a psychosomatika. „Baví mě, že se skrze problémy těla dostávám k příčině, která leží v mysli jako přesvědčení či trauma z minulosti. Tělo na sebe bere tu tíhu nemoci, a když pořeším příčinu, tělo nemusí být dál nemocné. Tělo je jako kontrolka na displey. Odstraním-li příčinu, nemusí kontrolky svítit. Tělo není nemocné. Hledání příčiny je vždy více než poskytnutí úlevy.“

"Dřív jsem byl v pozadí a podporoval jiné učitele, jakkoliv jsem při tom byl kreativní. Kdežto nyní jdu ven sám s vlastním projektem – 5proměn. Proč až nyní? Příčin bylo víc: strach z odmítnutí, hledání opor, neschopnost nebo nechuť převzít zodpovědnost, strach postavit se na vlastní nohy, nedůvěra ve vlastní schopnosti… Klíčem bylo a je hledání sebeúcty. Když dlouhodobě vidím, že mi něco vadí, už u toho nedokážu setrvat. Buď změním postoj, nebo od toho odejdu. Je snadné kritizovat své učitele. Jediná cesta, jak zjistit, že to, co si myslím, je správně, je udělat to sám za sebe. Prověřit to. A to je cesta, kterou teď kráčím. Nebrzdím vlastní kreativitu. A vše dělám způsobem a tempem, které mi vyhovuje. Vím, jaké to je vyhořet. A už to nechci opakovat. Chci být vědomě aktivní."

Vladimír – Kdo jsem? Nechci říkat, že jsem terapeut ani kouč. Baví mě plasticita a pružnost, a to se odráží i v množství rolí, které reprezentuji: • městský šaman, • Te o Kaka (maorsky) – významný muž, který je: Hluboce spojen s duší země. Pilíř. Podporovatel a udržovatel života. Pevný jako skála. Praotec. Muž ohně. Válečník. Ten, který žije naplno a bojuje tam, kde je třeba, • vztahový konzultant, • průvodce v oblasti osobního rozvoje.

Oficiálně řečeno svou roli vnímám jako kombinaci průvodce (doprovázím na cestě, kterou jsem sám prošel a důvěrně ji znám), mentora (jsem trpělivý posluchač, předávám zkušenost a radím) a kouče (kladu ty správné otázky). Svou hlavní sílu vnímám v umění věci a situace jasně pojmenovat. Dokážu klienta konfrontovat s jeho situací i stavem. Pojmenování je základem mé práce – uvidět situaci reálně. Realita je to, co vidím, uznávám a dokážu nakonec i přijmout. Když měním iluzi, vytvořím pouze další iluzi… Měnit mohu pouze realitu. „Věřím, že pokud probíhá práce v bezpečném rámci, průchod těžkými místy je cennou součástí léčení. Může odblokovat stará psychická zranění, uvolnit emoce, změnit existenciální náhled člověka nebo mu nasvítit skryté příčiny jeho potíží…“ Charakterizuje mě vytrvalost a velké nasazení. Pořád mě nejvíc baví jít do toho naplno. Zároveň jsem se toto tempo naučil balancovat nejen odpočinkem, ale také nalezením klíčových hodnot, které ujasňují priority. Díky tomu jsem v klidu, i když se do všeho nevrhám po hlavě tak jako dřív. Umím věci „parkovat“ – odkládat na později, aniž bych je vytěsňoval či odpískal. Při práci se opírám o své zkušenosti z vedení mužů v rámci 2letého tréninku Mužská síla, nyní přejmenovaného na Žij své mužství, a také o svou pozici konzultanta v seznamce Náhoda, které se věnuji od roku 2008.

Vladimír + Libor. Naše spojení přináší komplexní pohled nejen vzhledem k odlišnosti našich naturelů, ale také protože máme odlišné postoje a východiska. Doplňujeme se díky tomu, že umíme spolupracovat, máme vzájemný respekt a v práci si nepřekážíme. Oba se shodneme v tom, že na prvním místě je klient a jeho bezpečný rámec procesu.

Můj učitel: Stále ctím svého učitele Thomase Greinera a navazuji na něj. Předal mi svůj pohled na mužství. Pracovně to nazýval „Metoda muže“ – nový impuls pro muže, dalo by se říct „stavba nového muže“-). Thomas se tématu „být muž“ / „mužská síla“ věnuje přes 20 let. Ve zkratce je to objevování sebe sama a svých potřeb, toho, kdo opravdu jsem skrze mužský princip, který v sobě všichni máme. Objevujeme „svého muže“, který tam vždycky byl a stále je, toho, kým se stávám díky své mužské síle. Díváme se na to, jak muž v nás řeší situace, co chce, jestli něco cítí, anebo pracuje bez emocí, co ho aktivuje a co je pro něj výzva. Chceme vrátit vědomí toho, že jsem muž, zpátky k muži, chceme čerpat sílu z čistě mužského společenství a chceme najít nový rozměr muže – uznat muže se vším všudy.

„Staré mužské vzory jsou pryč, ale nové tu ještě nejsou. Jediné, co muži cítí, je to, že je zapotřebí je změnit, ale nevědí jak. Přijmout představy žen o tom, jaký by měl být muž a jak by se měl chovat, také nikam nevedou. To, co je třeba, je mužské hnutí, (stejně jako bylo v 60. letech ženské hnutí). Je potřeba vytvořit nový mužský vzor, který jde za hranice ´machovství´, ale i za hranice přílišné změkčilosti.“

„Vyrůstal jsem v normální německé rodině. Problém byl ale v tom, že jsem nemohl být hrdý na svého otce, který mi připadal příliš vzdálený a uzavřený. V rodinných rozepřích jsem měl ve zvyku stavět se proti otci na matčinu stranu. To, že něco nebylo v pořádku, jsem si ale uvědomil až mnohem později. Prošel jsem mnoha terapiemi, ale žádná se nezaměřovala přímo na to, jak se stát mužem, jak se vyrovnat se svým mužstvím. Situace se změnila až tehdy, když jsem se stal sám otcem; měl jsem syna, ale přitom jsem nevěděl, jak ho vést k dobrému a silnému mužství – a to byl začátek toho, že jsem začal pracovat na sobě a přímo s tímhle tématem.“ Thomas Greiner