Individualismus versus práce ve skupině

Při práci s klienty pozorujeme, že mužská společenství a pospolitost nejsou běžná ani ctěná. Ztrácí na hodnotě. Pro muže bývá skupina zdrojem výzev a rizik. Objevují se zde prvky rivality, pochyb a nedůvěry. Záměrem často bývá prosadit své osobní zájmy, názory a cíle. Spolupráce a vzájemnost je podřízena výkonu.  

Hledání o samotě 

Pro oblast sebepoznání nejde o to prohlásit, že je jedno lepší než druhé. Vždy záleží na aktuální situaci. Je třeba ctít individualitu a zároveň hledat nejlepší východisko pro klienta. Skupinová práce nabízí objevné a nečekané úhly pohledu, které se v individuální práci nemusí objevit. Už 12 let se věnujeme práci na poli mužského sebepoznání právě ve skupině. Teď připravujeme třídenní program pro muže – Mužská inventura. Nezatracujeme postoj individualisty nebo introverta. Chceme upozornit na rizika, která z toho plynou. Ukážeme také výhody spolupráce ve skupině.

Muž = individualista?

I když doba se tváří, že individualismus je výhra, vede ve skutečnosti mnohdy k osamění a ztrátě smyslu. Peníze tě nezahřejí. Úspěch a kariéra ti nevytvoří bezpečí ani kvalitní vztahy. Jdeme tím proti současným trendům, které vyzdvihují individualismus a sebeprosazení nade vše. Jde o to najít rovnováhu. Považujeme za vhodné znovu objevit prospěch práce v týmu. Věříme, že týmovost je obnovení přirozeného nastavení.

Spolupráce? Možná!

Tradiční společenství jsou o spolupráci. Ne nadarmo se říká, že „víc hlav víc ví“. Najdi oporu i inspiraci díky společnému záměru. Obnov vědomí síly přátelství a vzájemnosti. Získej možnost uvidět se jasně v příběhu někoho jiného. Díky odstupu, který ti to dá. Z naší zkušenosti víme, že práce ve skupině má potenciál urychlovače a katalyzátoru při hledání svého východiska pro změnu.

Ani hrdina není sám

Cesta hrdiny praví jasně, že je jedno, co a jak velkého vykonáš. Jako v pohádkách, kde se hrdina vydá do světa na zkušenou, nikdy není sám. Má svou družinu pomocníků nebo je vybaven jinými zdroji pomoci typu výzbroje nebo dobré rady na cestu. Jeho cesta získá smysl teprve tehdy, když se se svou zkušeností nebo pokladem vrátí domů a využije jej ve prospěch rodiny či společenství. Pokud se nevrátí zpátky, odkud přišel, bude celá cesta nazmar. 

Předsudky vůči týmové práci

Mezi nejčastější námitky, které jsme od klientů slyšeli, patří tyto:

• to zvládnu sám

• nechci prát špinavé prádlo na veřejnosti
• potřebuji mít vše pod kontrolou
• neustále se s ostatními porovnávám
• stydím se před druhými
• říci si o pomoc je nemužné
• nechci ukázat slabost

Za jakou cenu

Hlavním rizikem postoje „vše zvládnu sám“ je, že hřbitovy jsou plné mužských „hrdinů“. Těch, co si nedovolili říci o pomoc, nikdy neukázali slabost, natož aby ji sdíleli. Navíc dnešní doba plná řevnivosti a individualismu se tváří, že po staletí udržovaná společenství a sounáležitost je přežitek. Poprvé v dějinách se synové zdánlivě nemají co naučit od otců a dědů. Víra, řemeslo ani grunt se už nikomu nepředávají. Setkáváme se s muži, kteří si dřinou vydobyli statky, pozice a prestiž, ale nejpozději kolem padesátky zjistí, že jsou sami. Prázdní, frustrovaní a nenaplnění. William Blake to popisuje přesně: „…muž teprve v 50 letech zjistí, že ten žebřík, po kterém celý život šplhal, je opřen o špatnou zeď“. Hledání „zdi“ je analogií hledání vize – smyslu života. Toho, kam směřuji a jaké mám hodnoty. Vize je něco, o co se mohu pevně opřít. 

Kdo jsme

Jsme dvojice průvodců na mužské cestě za sebepoznáním Vladimír MÜNZ (1970) & Libor DOLEŽAL (1975). Žijeme své mužství a v tom samém chceme podpořit tebe. Zaměřujeme se na stručnost a praxi. Jdeme jasně a přímo. Jsme sehraní parťáci. Zaměření na výsledek. Jsme oba hrdými potomky našich předků. Naši práci milujeme a hoříme pro ni. Oba věříme, že dlouhodobá a intenzivní práce je nejsilnějším motorem změny a vede k cíli. Neopíráme se o jednu metodu, ale vždy hledáme řešení pro každého jednotlivce. Pro nás jsi vždy na 1. místě. Najdeš zde podporu, obsah, inspiraci jít svojí vlastní cestou. 

Naše motta jsou:
„Když to nenajdeš tam, kde právě jsi, kde to chceš hledat?!“ Libor
„Základem mé práce je pojmenování. Když nevím, co se děje, tak to nejde změnit.“ Vladimír