Mužské emoce: Frustrace

Vzorec vzniku frustrace a rozmrzelosti je prostý. Plyne z běžných postojů mužů. Více se staráme o to, jak vypadat navenek úspěšně, jak podávat výkon a mít ještě více, než o své potřeby. Najít dnes někoho, kdo je spokojený s tím, co má, je rarita. Vděčnost se vytrácí. A jak hasíme frustraci z toho plynoucí? Zlehčováním emocí. Jenže potřeby a emoce jsou provázány. Nemohu jasně pojmenovat a uznat své potřeby, když necítím jejich nedostatek. Cítění se neděje bez emocí a prožívání. Pokud pocity a emoce nedostanou prostor a vážnost, tak přichází frustrace.

Kde lze nejlépe uvidět frustraci?

Frustrace nebývá hned vidět. Jejím viditelnějším projevem je podrážděnost. Kdy muž s ničím nemá trpělivost. Hned se vytáčí a ztrácí klid a rozvahu. Úplně nejvíc je vidět agrese. Stačí chvíli pozorovat, jak se muži chovají v dopravě, která místy více připomíná arénu. Stačí malý podnět, pohár přeteče a muži projevují takový vztek a agresi, že to situaci ani nemusí být přiměřené. Agrese je však jen vyhroceným projevem podrážděnosti a frustrace. Pokud neřešíš problém v jeho začátcích, dostaneš se až do bodu výbuchu. Na vrcholu této gradace a intenzity je už snadno vidět, že je něco špatně.

Z čeho vzniká frustrace?

Frustrace vzniká tehdy, když zaměňuješ představu za realitu. Představa je očekávaný či chtěný výsledek nebo stav. Realita je výsledek a stav, který se skutečně stane. Nacházíš se v něm. Žiješ to. Představa ani nárok nejsou vždy vědomé. Nevíme o nich. Jen je následujeme. Potom však ani frustrace není vnímána a nemůže být ani přiznána. V muži narůstá napětí a neklid. Postupně začíná být podrážděný, ale neuvědomuje si proč. Proto také při upozornění na své chování, reaguje popřením. Například při hádce, je upozorněn na zvyšování hlasu, ale on to popře někdy dokonce řevem. „Já nekřičím!“

Dva krajní póly frustrace

Frustrace roste ze dvou hlavních příčin. Jde o protipólné extrémy. Na jedné straně je Oběť, která nemůže nic. Nemá naději na zlepšení. Žije s falešným pocitem, že nemá moc situace ovlivňovat. Muž je bezmocný. Vnímá svět jako nepřátelský a uzurpující. Tento typ mužství bývá poraženecký a lítostivý. Takže tento typ se cítí frustrovaný, protože neví, jak dosáhnout toho, co by chtěl.
A na druhé straně je pak Pan dokonalý, co všechno zvládne a dokáže. Je všemocný. Dívá se na sebe zvenčí. Pohledem druhých, na které má udělat dojem. Cílem je, aby ho okolí přijímalo. Chce vyhovět přáním i očekáváním zvenčí, ať už jsou vyslovena či nikoliv. Tento typ se tedy necítí frustrovaný, dokud pluje na obláčku iluze, že se všechno zvládne. Ale ve chvíli, kdy mu jeho plány začnete zpochybňovat, klást nepříjemné otázky či upozorňovat ho na rizika, tak tvrdě narazíte. Bere to jako osobní útok, který ohrožuje jeho sebehodnotu...

Projevy frustrace

Některé typy mužů si frustraci neuvědomují. Ale mohou ji začít vnímat díky svému tělu. Frustrace se v těle projevuje jako únava a napětí, které se vzájemně zesilují. Z toho roste podrážděnost. Klesá trpělivost. Narůstá přecitlivělost, rozmrzelost a celkové zahořknutí. Muž je přetížený. Odmítá jakýkoliv impuls. Chce vše dělat jednoduše a podle plánu. Nechce a nestrpí žádnou další otázku, připomínku, změny plánu, nový podnět či úkol. Má alergii na hluk. Je v náladě, kdy ho vytočí každá maličkost...

Emoce jsou klíč

První předpoklad je, že frustraci vnímáš a možná vnímáš už i vztek a bezmoc. Pokud to platí, tak je třeba začít dávat prostor emocím pro bezpečné vyjádření. Dlouhodobé přehlížení emocí vede k vnitřnímu přetlaku a postupné eskalaci napětí. Ze všech emocí je to nejlépe vidět na vzteku. Opomíjená podrážděnost vede od frustrace přes vztek až k agresi = výbuchu a afektu. Jde totiž o propojenou sekvenci emocí, které postupně gradují a nabývají na intenzitě. Když se v situaci dlouhodobě neměníš a plácáš se v ní, tak dojde až k nemoci.

Druhý krok je hledání zdroje frustrace. Z naší praxe vyplývá, že hlavní příčinou frustrace jsou nenaplněné a neuznané potřeby. Muž není pro sebe důležitý. Nebere se vážně. Zde se nelze vyhnout zastavení, protože pro hledání vlastních potřeb neexistuje žádný univerzální návod ani zkratka. Musíš se podívat na sebe sama z odstupu a udělat si pravdivou sebereflexi. Pokud tě to láká a uvítáš i podporu průvodců a reflexi dalších mužů, podívej se na obsah a nejbližší termíny semináře Mužská inventura.

Iluze změny

Mužskou přirozeností je akce. Muži také milují rychlá a pohodlná řešení a tak ti hrozí, že ve snaze se rychle frustrace zbavit, získáš jen iluzi východiska:
Muž oběť (často též esoterický muž) si najde jiný světonázor, který mu umožní a dává potvrzení, že je v pořádku tak, jak je. Nemusí konat. Nejčastěji se upne k esoterické nauce či knize, o kterou svůj pasivní postoj opře. Má v oblibě floskule typu „Mělo to tak být.“
Pan dokonalý se najde v obrazu vladaře. Mocí nebo intrikou se dostane do sedla. Řídí situaci z pozice „macha“ - siláka, který nesnese odpor a musí být po jeho. Dobře je to vidět ve vztahu, kdy svou bezchybnost staví jako fakt. Jeho postoj je „Jsem takový a nehodlám se měnit“. Pokud se to partnerce nelíbí, nezbývá jí nic jiného, než se přizpůsobit nebo odejít.

Další úhybné strategie

Pole pocitů a emocí je pro každého muže těžké. Hledá proto často pozici, která mu umožní se nevnímat. To mu dává falešný pocit klidu a pohody. Mezi nejčastější mužské postoje patří:

  • Pohodlnost - zlaté mužské motto „Neměň, co funguje.“ To je kombinace lenosti, nezájmu a věčné touhy po jednoduchosti a klidu.
  • Potlačení se děje díky odpojení pocitů. Jde o širokou paletu projevů počínaje netečností a konče nelaskavostí a krutostí.
  • Nepozornost a nevnímání toho, co se děje a jak se při tom cítím.
  • Racionalizace bývá korunou = zlehčování vlastních potřeb i situací, kterých se to týká. To vše ve jménu udržení iluze, že se nic vážného neděje.

Co s tím dělat?

Snad se nám povedlo objasnit, že základem veškeré frustrace je potlačování svých vlastních potřeb a emocí. Pustit se do zkoumání vlastní frustrace nemusí být příjemné. Je potřeba se potkat s vlastními emocemi, z kterých frustrace vyrůstá. Jako zdravý postoj k emocím navrhujeme: Dávat jim prostor. Nebojovat s nimi ani se v nich nerochnit. V dalším článku se podíváme na praktické tipy a inspirace jak semocemi pracovat. Sleduj náš Blog.