Muži a emoce

Vypadá to, jako by muž a emoce k sobě nepatřili. O citlivých mužích panuje spousta předsudků a bývají jim dávány nálepky hraničící s nepřijatelností. Mužské emoce jsou velké téma, o kterém se nemluví nejen mezi muži, ale i obecně. Žena v emocích je „hysterka“. A muž je potom kdo? Nejčastěji agresor a násilník, ten, kdo vybuchuje. To je ta hlavní nepřijatelnost. Muž děsí a vzbuzuje strach. Nebo je označen za citlivku a měkkotu = je zženštilý a tudíž nemužský. Krásný začarovaný kruh!

Agrese je vidět nejvíc

Agrese je mužský projev a pocit, který je dnes vidět i slyšet. Je vyústěním dlouhodobé podrážděnosti, která přerůstá ve frustraci. Protože to je převládající a často jediný pocit či stav, který muž prožívá. Muži o tom už i mluví. Vnímají tyhle emoce a nestydí se je projevit. Jedná se o propojenou sekvenci: podrážděnost, frustrace, vztek a agrese. Pořadí ukazuje postupnou gradaci a intenzitu. Pokud oddaluješ řešení toho, co ti v životě vadí a zatěžuje tě, setkáš se postupně se všemi.

Jak to muži řeší

Nám mužům chybí přijetí pocitů. Nejčastější stín a překážka, kvůli které si muž nedovolí prožívat emoce, je předsudek a nadvláda rozumu. U předsudku si muž emoce jako takové zakáže ve jménu zachování statusu. Stal by se slabochem. U rozumu jde o klasickou racionalizaci, kdy si intelektuálně zdůvodní, proč dané emoci nepotřebuje dát prostor. A prostě ji potlačí.

Typologie

V postoji k emocím se muži dělí na dva hlavní typy. Je to zjednodušení, aby to bylo srozumitelné. V reálném životě se takto čisté a vyhraněné typy neobjevují často. Většinou to bývá kombinace obou.

„Nesnášenlivec“Bručoun u piva lká a nadává na bídu života či vztahu, nespokojenost v práci nebo všeobecnou nudu, kdy ho už život prostě nebaví. Drží se přitom zlatého mužského pravidla: „Neměň, co funguje.“ Jenže zapomněl, že už si očekávání a standard snížil příliš. Stal se obětí. Došlo u něj k rezignaci na dobrý život. Nezná ani nectí své potřeby. Tudíž je pro něj spokojenost nedosažitelná. Řídí se nevědomě mottem: „Je tu smrádek, ale teplíčko.“ Nevyhovuje mi to tu, ale mám strach to změnit. Nechci a odmítám čelit novému. Propadá se dovnitř, jde do potlačení a útlumu.

„Tyran“Křikloun se projevuje silně a nahlas. Snaží se vykřičet a ulevit si od své frustrace a podrážděnosti. Při vyhrocení se objevuje vztek agrese. Řídí se heslem: „Já to vím nejlíp. Uhněte mi z cesty.“ Typický projev jeho vnitřní nespokojenosti je neklid, zvyšování hlasu a touha po kontrole. Když je na svoje chování upozorněn, popře ho. Je hluchý k pocitům a potřebám druhých, stejně tak jako k těm vlastním. Projevuje se ven. Jde do akce hlasem či tělem. Z přetlaku vybuchuje a útočí.

Kde hledat příčinu

Z naší praxe při práci s muži vyplývá, že velká část zlosti u mužů je překrytí hlubších pocitů, jako je smutek a strach. Neumí a nedovolují si je cítit a často je považují za slabost. Jsou proto dlouhodobě podráždění, což vede k frustraci. Pokud to i nadále přehlížejí, dopracují se ke vzteku a agresi. Jediným možným východiskem je hledání příčiny, kvůli které je muž nespokojený. Chce to odvahu, protože to povede ke konfrontaci s vlastními stíny = tím vytěsněným a potlačovaným v nás.

Bez emocí to nepůjde

Je třeba se vrátit k přirozenému řádu a dát všem emocím jejich pravé místo v životě. Emoce jsou normální a je potřeba je cítit a naučit se s nimi žít. Když muž potlačuje emoce, žije mechanicky bez většího zapojení. Občas projevuje podrážděnost a vztek. Dlouhodobě nezažívá radost a nadšení. Neumí se pro nic nadchnout, na nic se těšit. Ve vztazích neprojevuje blízkost. Intimita a důvěrné hovory jsou mu cizí a straní se jich. Když není vyhnutí, uteče.

V naší práci vytváříme prostor pro setkání s emocemi takovými, jaké jsou. S radostí, naštváním či smutkem. Nesoudíme, ale podporujeme muže v tom, aby se přímo konfrontovali s tím, co cítí. Tímto článkem otevíráme téma, které je z naší zkušenosti pro mužský život jedno z klíčových. Zajímá tě to? Sleduj blog nebo přijď na některou z akcí.