Může krize zničit muže?

Září 12, 2019

Téma krize mužství by vydalo na celou knihu. Nese v sobě velké množství rovin a témat. Počínaje rolí muže, chybějícími mužskými vzory, nedostatkem otcovské přítomnosti, zmizení rituálů iniciace… Navíc je postavení muže ve společnosti dnes více definováno ženami, než muži samotnými… Často je právě ženská nespokojenost prvním a hlavním impulsem pro změnu muže. Problémem je, že muž nechce změnu pro sebe, ale pro vztah a partnerku. Popravdě je naprosté minimum těch, kteří jsou ochotní hledat své místo ve světě a dát svému životu smysl. Oslovujeme muže, kteří chtějí od sebe i od života víc. A třeba zatím vůbec nevědí, jak na to a kde začít.

Obraz muže = pozlátko výkonu a statusu je nade vše

Obraz mužů, se kterými se setkáváme, je postaven na statusu, úspěchu a vnějších ukazatelích. Vzdávají se ambice dát svému životu smysl. Být někomu vzorem. Zanechat odkaz. Mít vizi. Vést život morální a čestný. Najít někoho s hodnotovým žebříčkem a vyjasněným místem ve společnosti, je rarita. Muž dnes nevěří ani svým pocitům, ani svému tělu. Žije ve vnější hojnosti a uvnitř je smutný a bolavý. Nerozumí sobě a pomalu už ani okolnímu světu, který je založen na vztazích. Téma přesahu a spirituality je tabu. Bůh ani náboženství není respektováno. A díky tomu se vytrácí témata jako ztišení, zastavení a sebereflexe (dříve pojmenováno jako sebezpyt), kontemplace, modlitba a meditace.

Bez pocitů to nejde

Jak se stát tím hlavním v příběhu jménem můj život? Jak se starat víc o sebe, když už teď nestíhám? Kde slevit z nároků, když neznám své potřeby, priority ani hodnoty? Jedním z největších bloků a zábran pro nalezení odpovědí, je spěch a neochota vnímat svoje pocity. Bezcitnost je důsledkem toho, že dominantním a velkým hybatelem dneška je podávání  výkonu. Pocity z toho rostoucí jsou podrážděnost, frustrace a vztek, které vedou až k agresivitě. Smutné na tom je, že toto jsou nejčastější mužské pocity dneška. Konfrontace s nimi je nutností.

Zastav nebo svůj život mineš

Je třeba se umět zastavovat, znát své zdroje a kvality a umět z nich čerpat. Vědět, kde mohu načerpat a spočinout. Ze vztahů a života jako takového, se vytrácí upřímnost a intimita ve smyslu blízkosti a opravdovosti, kterou dlužíme hlavně sami sobě. Stále platí zlaté pravidlo: „Co nedáš sobě, nemůžeš dávat ani druhým.“ Znát a přiznat si své bolesti, smutky i radosti a touhy. Dovolit si to s druhými otevřeně sdílet. Lidově řečeno „Co na srdci, to na jazyku…“ Naši rodiče nás to většinou nenaučili. Ve škole ani v práci to po nás nikdo nechtěl. Jenže když to nebudeme teď chtít sami, tak se nic nestane a náš život bude bezduchý a poloprázdný….
Pokud tě téma zajímá a dokážeš ho u sebe vnímat, bezpochyby potřebuješ prostor pro zastavení a rozbor situace. My už takový seminář nabízíme. Je to Mužská inventura, kde v podporujícím mužském prostředí máš možnost zjistit, jak na tom jsi.

Život nemůžeš „vyřešit“

První pastí je už to, že muž hledá řešení. Jenže život není sudoku, nejde řešit, lze ho „pouze“ prožít. K řešení nejsou pocity třeba. Je to intelektuální činnost. Pocity jsou ovšem nezbytné. Bez nich lze jen přežívat, nikoliv žít. Iluzí řešení je mnoho. Počínaje kontrolou a tlakem - „Je lepší psa mlátit, než vycvičit.“, konče hledáním úlev a náhražek - „Je lepší mít milenku nebo se opít, než čelit pocitům.“ Těžší verze iluze se děje, když se pošetile chováš stejně a očekáváš jiné výsledky a pocity. Věříš v bezpracný zázrak, který se má udát sám od sebe – samovolně.

Krize dává i bere

Největším rizikem krize je, že si ji nepřiznáš. Možná vnímáš plíživý pocit neklidu, nespokojenosti, podráždění až frustrace, ale nedbáš. Stejně jako strach někde v tobě stále roste. Probudí tě pak až nečekaný životní zvrat typu vyhazovu z práce či náhlého rozchodu. Ideálně jsi pozorný a dbáš o kvalitu svého života = zůstáváš se svými pocity. Dáváš jim prostor. V tu chvíli máš šanci se vyhnout životním zvratům a zemětřesením. Máš možnost krizím předcházet a dokonce jim i jít naproti.

Každá krize je složena z příležitosti i nebezpečí. Buď krizi čelíš = chopíš se příležitosti a jdeš mimo svůj komfort a návyk. Nebo riskuješ, že se nic nezmění. Setrváváš v hrozbě a nebezpečí. Znovu se oženíš, nebo si najdeš novou práci, ale ty se v tom budeš chovat a cítit stejně. Vyměnil jsi jen kulisy, nikoliv postoj a vzorce chování.

Jak můžeš dosáhnout změnu?

Ideálně jsi ve stavu, kdy už dokážeš chtít od sebe i od života víc. Uvěřil jsi, že jsem hoden a máš právo. Jsi připraven udělat krok i se strachem. Vzdal jsi svou potřebu se zalíbit všem. Je toho celkem dost. Výhodou zůstává, že pro změnu nemusíš hned vědět, jak ji udělat. Připrav se, že mohou přijít stavy, kdy nebudeš vědět. Hledej 1. krok a nic víc. Nenech se zastavit pocitem nedostatku a omezení. Konej. Jdi do akce. Vytrvej.

Východisko je na dosah

Je to celé na tobě. Je to buď anebo. Můžeš si ponechat život, jaký máš teď. A je to zcela v pořádku. Jsi jediný správce a tvůrce svého života. Anebo to chceš jinak. Nespokojíš se s aktuální kvalitou svého života… Další zlaté pravidlo pro tuto situaci zní „Kolik do toho dáš, tolik i dostaneš.“ A tohle není pro každého. Musíš mít odvahu se zastavit. Ponořit se do sebe. Vnímat a čelit svým pocitům. Tvůj život už potom nikdy nebude stejný. Zde neexistuje návod ani instantní řešení. Nikdo ti neřekne, jak to máš udělat.

Cesta změny

S sebou na cestu si vezmi:

  • trpělivost, abys tolik nespěchal a netlačil na sebe
  • vlídnost, abys byl k sobě soucitný a laskavý
  • vděčnost, abys uznával to dobré, co máš už teď a každý i sebemenší pokrok
  • disciplínu a vůli, aby ses držel plánu a dokázal se k němu vrátit, když ho ztratíš
  • řád, abys měl klid a stálost v době krizí a proměn
  • rutina, abys udržel v chodu nově vytvořené návyky
  • hospodárnost, abys po sobě nechtěl moc a určil sis dobře priority

Neočekávej okamžitou změnu. Bude to určitě na týdny a spíše na měsíce práce. Právě dlouhodobost přináší nejsladší ovoce. Připrav se na překážky, odpory, výpadky v nasazení… Na této cestě jsou vždy. Oslavuj proto každý malý pokrok a buď k sobě vlídný.

Každá změna chce plán

Zmapovat situaci:

  1. Jít do sebe a zjistit své potřeby.
  2. Najít v sobě opory a zdroje.
  3. Určit si priority.
  4. Hledat jejich naplnění v praxi.

Tento postup ti dává pocit klidu a přehledu nad situací. Řídíš to. Dodává ti řád a strukturu, které ti zjednoduší rozhodování. Tomu vždy předchází nutnost uznání závažnosti situace. Životní změna nejde uskutečnit bez plného nasazení…

Krize je nevyhnutelná součást našeho života. Díky a skrze ni se učíme a rosteme. Je dost vysilující a nebezpečné ji přehlížet, což vídáme u mužů až děsivě často. Změnit ji nelze bez toho, že ji uznáš. Uznání bez prožitku = pocitů a emocí, je nedostatečné. Mimo pocitů a vytváření nových návyků bývá nezbytné si přiznat, že mohu potřebovat pomoc a podporu zvenčí. Při naší práci se nám osvědčil právě formát mužských skupin. Věříme v poctivou práci, a proto hoříme pro dlouhodobé výcviky, jako je Žij své mužství. Je to prostor pro inspiraci, porozumění, prožitek, zpětnou vazbu a hlavně praktickou změnu.